IFC, IDS a BCF: k čemu slouží každý z otevřených formátů
V téměř každé debatě o openBIM se objeví tři otevřené standardy a běžně se zaměňují. Zaměnitelné nejsou. Každý z nich odpovídá na jinou otázku a projekt, který používá všechny tři, dělá něco zcela jiného než projekt, který si jen vyměňuje soubory.
IFC popisuje samotnou věc
IFC je na dodavateli nezávislé schéma pro popis stavby: prvků, jejich vlastností, vzájemných vztahů a prostorové struktury, která je drží pohromadě. Spravuje jej buildingSMART International a je vydáno jako norma ISO. Soubor IFC je model vyjádřený způsobem, který nezávisí na aplikaci, jež jej vytvořila.
Co IFC neříká, je to, zda je daný model k něčemu. Soubor může být dokonale platné IFC a přesto v něm může chybět každá vlastnost, kterou někdo dále v řetězci potřebuje.
IDS stanovuje požadavek
Information Delivery Specification je strojově čitelný způsob, jak zapsat, co má model obsahovat. Místo psaného zadání, které říká, že u všech stěn je vyžadována požární odolnost, vyjádří IDS totéž jako pravidlo, které software umí zkontrolovat: pro tuto třídu objektu, v tomto kontextu, musí být přítomny tyto vlastnosti a jejich hodnoty musí spadat do těchto mezí.
Praktickým důsledkem je, že přejímka přestává být věcí názoru. Tatáž specifikace, která se vydá na začátku projektu, se na konci pustí proti modelu a všem dá stejnou odpověď.
BCF popisuje připomínku
BIM Collaboration Format nese konverzaci, ne model. Připomínka v BCF obsahuje popis, stav, přiřazení, pohled kamery a odkaz na dotčené objekty. Putuje mezi nástroji, aniž by se přesouval samotný model.
Záleží na tom proto, že koordinační poznámky jinak zůstanou uvězněné v aplikaci, která je vytvořila, a úvaha za rozhodnutím se ztratí ve chvíli, kdy projekt přejde na další platformu.
Jak do sebe zapadají
Přečteno popořadě, tyto tři standardy popisují uzavřený okruh. IDS říká, co je požadováno. IFC nese to, co bylo vytvořeno. BCF nese to, co bylo nalezeno a na čem se strany dohodly. Kterýkoli z nich samostatně nechává mezeru, kterou musí někdo zavřít ručně.
- IFC – popis stavby, nezávislý na softwaru, ve kterém vznikla
- IDS – požadavek zapsaný tak, aby se dal zkontrolovat automaticky
- BCF – připomínka a rozhodnutí, přenositelné mezi nástroji
Nic z toho nevyžaduje konkrétního dodavatele a nic z toho nevyžaduje opustit nástroje, které tým už používá. Vyžaduje to dohodnout se na začátku, na co má model umět odpovědět, a pak ověřit, že to umí.